Historie obce

V období  vlády Braniborů v Čechách (1278 – 1283), tedy po smrti Přemysla Otakara II. a nezletilosti jeho syna Václava  II., došlo i k řádění těchto hord   též ve  vesnici Kuškov, ležící nedaleko obchodní cesty do Prahy. Tím vzniklo spojení osudů  Kuškova a Hůrek (tenkrát ještě villa Horka). Někteří  obyvatelé uprchli z drancované  obce do lesů  a následně na hůrce pod Žďárem založily ves Hůrky.

Tomuto výkladu však odporuje dokument uložený ve Státním oblastním  archivu v Třeboni. Jedná se o zapečetěnou darovací listinu Jana Lucemburského z roku 1325, kterou daruje vsi Dobřív, Hrádek a Kuškov Petru z Rožmberka. 

Zdá se tedy, že založení obce Hůrky spadá do období let 1325-1349, z této doby je údajně zmínka o vsi z roku 1379, tehdy zmiňované jako villa Horka, pochází právě z rožmberského urbáře, ve kterém se o ní píše jako o součásti strašického panství.

Tereziánský  katastr z druhé poloviny 18.století mluví o  devíti usedlostech a kováři.

Škola zřízená bez povolení arcibiskupa v roce 1763 byla později zrušena. Ve škole otevřené v roce 1813 v dřevěné chalupě učil děti vysloužilý voják.

Samostatnou obcí byly Hůrky v letech 1850-1869. Následovalo připojení ke Svojkovicím a posléze byla obnovena činnost obecního úřadu. Ten byl v roce 1945 nahrazen Místním národním výborem a obec se přičlenila k Místnímu národnímu výboru Volduch. Místní národní výbor Hůrky byl znovu obnoven v roce 1967. Současný obecní úřad pracuje od 24. listopadu 1990.

Údaje z historie byly čerpány z knihy Pavla Přibyla - "Místa severozápadních Brd"